Jak správně využít dřevo v exteriéru: Klíčové zásady a poznatky z výzkumu

Dřevo je materiál, který při správném použití dokáže odolávat času a povětrnostním vlivům po celá staletí. Důležitou roli hraje jeho správný výběr, konstrukční řešení a případná povrchová úprava.
Tento článek vám přináší nejen osvědčené zásady, ale i výsledky tříletého výzkumu chování dřeva
v extrémních podmínkách.

 

Ochrana dřeva v exteriéru: Jaké faktory ovlivňují jeho životnost?

Dřevo s vyšší přirozenou trvanlivostí můžeme za určitých podmínek použít v exteriéru bez dodatečné povrchové ochrany. Naproti tomu dřevo s nižší odolností je nutné chránit. 

Pokud dřevo není v přímém kontaktu se zemí, bývá dostatečná ochrana ve formě nátěru.

Přirozenou trvanlivost, tedy odolnost dřeva najdete
v normě EN 350.

I v případě nátěru působí na stav dřeva v exteriéru celá řada faktorů. Které to jsou?

 

• Sluneční záření (UV záření)

Ultrafialové záření způsobuje rozklad ligninu, jedné ze základních složek dřeva. Tento proces vede
k šednutí povrchu a ke změnám chemického složení.

U sibiřského modřínu je šednutí patrné už během prvního měsíce.

• Vlhkost a teplotní změny

Dřevo reaguje na vlhkost bobtnáním a sesycháním. Tyto cykly způsobují trhliny, které jsou ideálním prostředím pro růst plísní a dřevokazných hub.

• Mechanická eroze

Dalším významným degradujícím činitelem je vítr. Ten unáší prach a písek, který obrušuje povrch dřeva a urychluje jeho opotřebení.

 

Výzkum chování dřeva v extrémních podmínkách Jihoafrické republiky

Abychom vám ukázali sílu ochranných nátěrů, a naopak vliv vnějších faktorů na dřevo, představíme vám příklad z praxe. Mezinárodní výzkumný projekt Hout Bay House zkoumá chování dřeva
v extrémních klimatických podmínkách Jihoafrické republiky. Výsledky experimentu jasně ukazují, jak mohou nátěr a povětrnostní podmínky ovlivnit dlouhodobou trvanlivost a vzhled dřevěných materiálů.

Dům, postavený u Kapského Města, využívá nosné konstrukce z křížem vrstveného smrkového dřeva systému NOVATOP. Na fasádě byly použité naše SECA palubky ze sibiřského modřínu a termicky upravené borovice.

Z experimentálních důvodů byla část fasády ošetřená ochrannou olejovou lazurou UV OSMO 702, zatímco druhá část zůstala bez nátěru.

Kromě toho umístili pracovníci i zkušební vzorky, do speciálních stojanů pod úhlem 45°, a to v souladu s normou pro testování nátěrů. Vzhledem k přímému vystavení povětrnostním vlivům probíhaly degradační procesy rychleji než vertikálně orientovaných dřevěných fasádních prvků.

 

Degradace sibiřského modřínu: 

 

A výsledky?

Přibližně po čtyřech měsících expozice začalo neošetřené dřevo šednout vlivem vnějších podmínek. Po roce byly neošetřené vzorky již zešedlé po celé exponované ploše.

Nejvyšší barevné změny jsme zaznamenali u neošetřeného modřínového dřeva. Co bylo překvapivé, byl nepatrný vizuální rozdíl ve srovnání s thermoborovicí bez nátěru. Naopak vzorky ošetřené nátěrovým systémem dosáhly v prvním roce poměrně stabilních výsledků. Nedocházelo u nich k velkým barevným změnám a drsnost povrchu se také významně nezvyšovala.

Po roční expozici začal nátěr vykazovat známky degradace, jako jsou trhliny a postupné odlupování. Kromě pravidelných hodnocení zkušebních vzorků byly také vizuálně sledovány barevné změny přímo na fasádě. Fasáda s neošetřeným sibiřským modřínem a thermoborovicí vykazovala nerovnoměrné změny barvy, protože se profily částečně překrývaly a horní části byly chráněné (použili profil SECA Diagonal).

Jasně také vyšel efekt přesahu střechy, kdy dřevo pod ním místo šednutí pouze změnilo barvu
na žlutou. To bylo bylo způsobeno slunečním zářením bez kontaktu se srážkami. U natřené fasády došlo během tříleté expozice ke ztrátě lesku, zesvětlení povrchu a tvorbě mikroprasklin zejména
na spodní části fasády, která nebyla chráněná střechou.

V prvních letech vykazovalo ošetřené dřevo výrazně stabilnější výsledky než neošetřené,
přičemž se lišilo ve změnách barvy, drsnosti a vzhledu. Po několikaleté expozici však došlo k degradaci nátěru, na kterém se objevily trhliny a barva se odlupovala.

 

 

Změna barvy dřeva odráží jeho chemické složení, které se mění vlivem vnějších podmínek.
U zkušebních vzorků byla změna barvy měřená spektrofotometrem v barevném prostoru L*a*b*, přičemž celkový barevný rozdíl ΔE* vyjadřuje změnu barvy vůči původnímu stavu. Graf ukazuje,
že u neošetřeného dřeva docházelo k výrazným barevným změnám již po měsíci venkovní expozice, které pokračovaly i během tříletého období.

 

Co pro vás výzkum znamená

Dřevo je přírodní materiál, jehož vlastnosti se přirozeně mění v reakci na vnější podmínky. Bez ochrany v exteriéru dochází k povrchové degradaci a postupné, často nerovnoměrné, změně barvy. Při správně navržené konstrukci a volbě vhodného dřeva však tato změna neovlivňuje jeho funkčnost.

 

 

Je na nás, zda přijmeme přirozený proces šednutí a získání plastické struktury, nebo se rozhodneme dřevo chránit nátěry, které barvu zachovají, ale postupně podléhají degradaci a vyžadují obnovu.